Přeskočit na obsah

Příběhy ze tmy

Bojíš se tmy, a přesto tě to táhne? Psaní pro toho, kdo váhá s pobytem ve tmě

23. 10. 2026 · 5 min čtení · Tomáš a Lenča

Otevřená chatka v sadu před pobytem ve tmě

Milý váhající,

možná máš otevřenou rezervaci už potřetí. Vybereš termín, kurzor se zastaví nad tlačítkem, a pak si řekneš, že to ještě promyslíš. Večer v posteli zhasneš, chvíli koukáš do stropu a představuješ si, že takhle by to bylo celý týden. Jen ještě víc. A v břiše se něco sevře. Láká tě pobyt ve tmě a zároveň se ho bojíš. Píšu ti, protože tohle sevření známe. Od lidí, kteří k nám přijeli, i od sebe.

Děláme to s Lenčou od roku 2013 a za tu dobu k nám do tmy přijelo přes tři tisíce lidí. Kdybych měl hádat, většina z nich se před příjezdem aspoň trochu bála. Někteří hodně. Tak ti zkusím říct, co jsme se za ta léta o strachu naučili.

Strach jede do tmy s tebou, a to je v pořádku

Nejde o to, abys strach před příjezdem nějak porazil. Jde o to, abys ho vzal s sebou a nechal ho sedět vedle sebe, jako kamaráda, který trochu panikaří. Strach ze tmy je jeden z nejstarších strachů, co máme. Hlídal naše předky, aby v noci nechodili tam, kde je mohl něco sníst. Jenže v chatce tě nic nesní. Je tam postel, sprcha, konvice a ticho.

Většina lidí, se kterými mluvím, se ale ve skutečnosti nebojí tmy samotné. Bojí se toho, co v ní najdou. Vlastních myšlenek. Smutku, na který dlouho neměli čas. Toho, že se budou nudit. Nebo toho, že to „nezvládnou“, a budou se pak cítit jako selhání. A tady ti můžu říct něco uklidňujícího: tma neútočí. Nic do tebe nepouští. Jen přestane přehlušovat to, co už v tobě je.

Markéta a lampička v předsíni

Před pár lety nám třikrát volala praktikující, říkejme jí Markéta. Pokaždé se ptala na trochu jinou věc a pokaždé jsem slyšel, že pod otázkou je stejná věta: „Já se bojím.“ Napotřetí to řekla nahlas. Od dětství spí s rozsvícenou lampičkou v předsíni. Úplnou tmu nezažila snad nikdy.

„Tak proč chceš do tmy?“ zeptal jsem se.

„Protože mě nebaví, že mi něco tak malého řídí život,“ odpověděla.

Domluvili jsme se na jedné noci. U nás se jednodenní pobyt jezdí v úterý, a právě na vyzkoušení je ideální. Markéta přijela, prošla si chatku Přátelství při světle, osahala si vypínač asi dvacetkrát a pak zhasla. Ráno nám řekla, že první hodinu měla srdce až v krku, druhou hodinu se zlobila sama na sebe, že je tak bojácná, a pak usnula. „Bylo to jednodušší, než jsem si v hlavě malovala,“ smála se. Tuhle větu od lidí slýcháme hodně často.

Co strach obvykle zmenší

Strach nejvíc živí představa, že budeš uvězněný. Tak ti rovnou řeknu, jak to u nás je. Světlo si zhasínáš sám a sám si ho můžeš kdykoli rozsvítit. Nikdo tě nezamyká, dveře jsou tvoje. Kdykoli můžeš pobyt ukončit a odejít. Telefon máš vypnutý a odložený, ale v nouzi nám můžeš dát vědět. Chodíme za tebou s jídlem a bydlíme v roubence padesát metrů od chatek. Nejsi na konci světa, jsi u nás na zahradě.

  • Začni kratším pobytem. Jedna noc nebo tři noci ti ukážou, jak tma sedí právě tobě, a nemusíš sázet všechno na jednu kartu.
  • Zavolej nám předem a zeptej se na cokoli, i na to, co ti přijde hloupé. Kdo ví, do čeho jde, mívá v hlavě o polovinu méně strašidel.
  • Po příjezdu si chatku důkladně projdi při světle. Ruce si zapamatují, kde je vypínač, a ty budeš klidnější.
  • Domluv se sám se sebou, že rozsvítit je v pořádku. Kdo si dovolí odejít, ten většinou zůstane.

A co když mě to přepadne uprostřed noci?

I to se může stát. Ležíš, je ti dobře, a pak z ničeho nic přijde vlna. Srdce zrychlí, v hlavě naskočí „co když“, a tma, která byla ještě před chvílí příjemná, je najednou moc velká. Co s tím? Nejdřív nic. Nesnaž se tu vlnu zastavit. Sedni si, nohama se dotkni podlahy a ucítíš pod sebou dřevo. Polož si ruku na břicho a dýchej pomalu, s delším výdechem. Řekni si nahlas, kde jsi: „Jsem v chatce, za dveřmi je sad, padesát metrů odsud spí Tomáš a Lenča.“ Zní to jako dětská říkanka, ale hlava se tím chytí reality.

Většinou to během pár minut odezní. Strach je jako pes, který štěká u plotu. Když na něj neštěkáš zpátky, za chvíli ho to přestane bavit. A když to neodezní, rozsviť. Nikdo ti nebude dávat body za vydržení. Rozsvítit není prohra, je to tvoje svoboda. Někdy stačí pět minut světla, a pak se do tmy vrátíš s klidnější hlavou. A kdybys nás potřeboval, dej vědět, přijdeme.

Kdy strach poslechnout a pobyt ve tmě zatím odložit

A teď kapánek vážně. Je strach, který je přirozený a projde s tebou dveřmi. A pak jsou stavy, kdy tma prostě není dobrý nápad, aspoň ne teď. Pokud zažíváš silné úzkosti nebo panické ataky, máš za sebou psychózu, prožíváš těžkou depresi, napadají tě myšlenky na sebepoškození, nebo máš výraznou klaustrofobii, je lepší s pobytem ve tmě počkat. Není to proto, že bychom tě nechtěli. Je to proto, že tma umí věci zesílit, a my nejsme zdravotnické zařízení, které by tě v tom umělo podržet tak, jak bys potřeboval.

Celý seznam a vysvětlení, proč tam co je, najdeš na stránce kontraindikace. Pokud bereš psychiatrické léky, chodíš na psychoterapii, nedávno tě potkalo něco těžkého, jako úmrtí blízkého nebo rozchod, nebo jsi citlivý na samotu, nemusí to znamenat ne. Znamená to, že je dobré se poradit s lékařem a napsat nebo zavolat nám dopředu. Domluvíme se, co dává smysl.

Já jsem se bál taky

Řeknu ti, co slýcháme nejčastěji. Spousta lidí se nakonec nebála ani tak tmy jako sebe. Toho, co jim hlava bude vyprávět, když jí nebudou moct utéct do práce, do telefonu, do plánů. Bývá to místy nepříjemné. Ale je to poctivé. A skoro všichni pak zjistí, že strach je mnohem větší před dveřmi než za nimi. Za nimi se zmenší na velikost, se kterou se dá normálně žít. Někdy se tam dokonce trochu nudí.

Tak jestli váháš, nemusíš se rozhodnout hned. Přečti si, jak vypadá první noc ve tmě, mrkni na časté otázky, a když budeš chtít, zavolej na +420 608 08 33 33. Lenča i já rádi pomůžeme a nikoho nepřemlouváme. Do tmy má jet ten, kdo chce, ne ten, koho někdo ukecal.

Držíme palce, ať se rozhodneš tak, jak je to pro tebe dobré.

Tomáš a Lenča

P.S. Markéta si letos rezervovala celý týden. Lampičku v předsíni doma má pořád. Ve tmě ji prý nepotřebuje, doma ano, aby kocour v noci trefil k misce 😀

Chceš vědět, kdy je volno?

Zhruba 1× týdně ti pošleme zkušenosti praktikujících – co si ze tmy odnesli – a k tomu volné termíny, akce a novinky z centra. Odhlásit se můžeš kdykoli jedním kliknutím – odkaz je v patičce každého e-mailu.

Kliknutím na „Posílejte mi to“ souhlasíš, že ti tyhle e-maily budeme posílat. Jak s adresou zacházíme, najdeš v zásadách ochrany osobních údajů. Přihlášení potvrdíš v e-mailu.