Přeskočit na obsah

Příběhy ze tmy

Proč se pobytu ve tmě říká terapie tmou, když nic neléčí

23. 10. 2026 · 5 min čtení · Tomáš a Lenča

Chatka v zahradě, kde probíhá pobyt ve tmě, kterému se říká terapie tmou

„Dobrý den, chtěla bych se objednat na terapii tmou.“ Takhle začíná spousta telefonátů, které dostáváme. Někdo to řekne sebejistě, jako by se objednával k zubaři, jiný opatrně, jako by se bál, že ho vyslýchat budeme my. Terapie tmou je zkrátka slovo, pod kterým lidé pobyt ve tmě hledají nejčastěji. Jenže u nás žádnou terapii v lékařském smyslu nedostaneš. Tak proč se tomu tak říká? A co se v chatce vlastně děje?

S Lenčou provázíme lidi tmou od roku 2013, prošlo jí přes tři tisíce praktikujících a já sám jsem si týden ve tmě prožil. Za tu dobu jsme slyšeli asi všechna jména, která se tomu dají dát. Zkusím ti vysvětlit, odkud se ten název vzal a co pod ním doopravdy najdeš.

Nejdřív pevné ne: terapie tmou neléčí

Ať je to hned na začátku a ať se to nedá přehlédnout. Pobyt ve tmě není léčba ve zdravotnickém smyslu. Nejsme lékaři ani zdravotnické zařízení, nestanovujeme diagnózy a nemáme seznam nemocí, které by tma spravila. Kdyby ti někdo takový seznam nabízel, podíval bych se mu pořádně na prsty. Pobyt ve tmě nenahrazuje lékaře ani psychoterapeuta. Pokud se léčíš, poraď se s nimi, než pojedeš, a mrkni na stránku, kdy na pobyt ve tmě nejezdit. Tma umí věci zesílit a není pro každého v každé chvíli.

Tohle neříkáme z opatrnosti právníků. Říkáme to proto, že je to pravda. A teď k té lidštější části.

Odkud se vzal název terapie tmou

Některá slova se prostě ujmou. Nikdo je neschválí, nikdo je nevymyslí v kanceláři, lidé je začnou používat a pak už se jich nikdo nezbaví. S terapií tmou to bylo podobné. V češtině se z ní stalo ustálené pojmenování pro pobyt ve tmě a dnes ho najdeš skoro všude, kde se o tmě mluví.

Pomohlo tomu i pár docela vážných zdrojů. Katedra psychologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity dělá spolu s Lékařskou fakultou dlouhodobý výzkum pobytů u nás u Kutné Hory a pod názvem terapie tmou o nich mluví taky. Výzkum vede Mgr. Marek Malůš, Ph.D., a sleduje se v něm třeba krevní tlak, srdeční variabilita, kognitivní funkce a melatonin. Výsledky nechám na výzkumnících, neslibuju z nich nic.

V německy mluvících zemích se tomu říká Dunkeltherapie, doslova terapie tmou. Tak se jmenuje i kniha Holgera Kalweita. A pobyt ve tmě znají i duchovní tradice, třeba tibetská, kde se do tmy odchází kvůli meditaci. My žádnou z těch tradic nepřebíráme a nevyznáváme žádné náboženství. Jen je fér říct, že s nápadem zhasnout a být sám se sebou jsme nepřišli první 🙂

A ještě jedna drobnost. Slovo terapie pochází z řečtiny a původně prý znamenalo něco jako péči nebo službu. V tomhle smyslu bychom se k němu klidně přihlásili. Nosit jídlo do předsíně a být nablízku, když je potřeba, je přesně ta služba, kterou děláme.

Jak tomu říkají lidé, kteří k nám jezdí

Tady je to pestré. Někdo jede „na terapii tmou“, protože tak to slyšel od kamarádky. Jiný jede „do tmy“, jako by jel na chalupu. Další se jde „zavřít do tmy“, i když ho nikdo nezavírá. A pak jsou lidé, kteří o tom mluví úplně obyčejně: jedu vypnout, jedu se vyspat, beru si týden pro sebe.

Zajímavé je, jak se název mění podle toho, komu ho lidé říkají. V práci často řeknou „terapie“, protože to zní vážně a nikdo se dál nevyptává. Doma řeknou „pobyt ve tmě“. A babičce prý radši řeknou, že jedou na pár dní na vesnici, což je mimochodem úplná pravda. Lomec má asi třicet obyvatel.

Terapie ve tmě, léčba tmou, dark retreat, pobyt ve tmě. Jedno místo, víc jmen. My sami tomu říkáme nejčastěji pobyt ve tmě, protože to nejlíp sedí. Nic neslibuje a přesně popisuje, co se děje: jsi někde a je tam tma.

Igor a terapeut, který nepřišel

Přijel k nám praktikující, říkejme mu Igor. Kolega mu doporučil terapii tmou, a tak Igor čekal, co se dalo čekat. Rozhovory, nějaký program, možná cvičení, někoho, kdo s ním bude „pracovat“. Při příjezdu se rozhlížel po chatce, jako by hledal, kde bude sedět terapeut.

Po týdnu se tomu sám smál. „Pořád jsem čekal, kdy začne ta terapie. Až čtvrtý den mi došlo, že jediný, kdo se mnou ve tmě pracuje, jsem já. A že jsem dost líný terapeut.“ Pak dodal větu, která nám utkvěla: „Ale poprvé po letech mě nikdo nepřerušoval.“

Co se v chatce ve skutečnosti děje

Když odečteš všechna velká slova, zbyde docela prostý obraz. Přijedeš, za světla ti ukážeme chatku a všechno, na co budeš potmě sahat. Pak odložíš vypnutý telefon, zavřeš dveře a zhasneš sám. Nikdo tě nezamyká, rozsvítit nebo odejít můžeš kdykoli. Pokud si objednáš stravu, nosíme ti vegetariánské jídlo na celý den do předsíně, aby se k tobě nedostalo světlo. Bydlíme v roubence padesát metrů od chatek. Žádný rozvrh, žádná mantra, žádný guru.

A uvnitř? To, o čem nám lidé vyprávějí nejčastěji:

  • První dny se hlavně spí. Tělo si bere spánek, který mu dlouho nikdo nedopřál, a člověk se pak diví, kolik ho potřeboval.
  • Pak se ozve hlava a chvíli dělá rámus. Kdo ví, že to přijde, nemusí se toho bát.
  • Čas se rozplyne a s ním i potřeba ho hlídat. Mnoho lidí si teprve tady všimne, jak moc je doma honí hodinky.
  • Přijdou emoce, někdy pláč, někdy smích bez důvodu. Ve tmě je na ně konečně místo.
  • U někoho se objeví barvy a obrazy před očima. Není to pravidlo, a kdo je nemá, o nic nepřišel.

Tma sama o sobě nic „nedělá“. Spíš ubírá. Vezme ti obrazovky, termíny, cizí hlasy a hluk, a nechá tě s tím, co zbude. Lidé od nás neodjíždějí vyléčení. Odjíždějí vyspalí, často trochu klidnější a s pocitem, že se konečně slyšeli. Ne proto, že bychom jim něco léčili, ale protože si na sebe po dlouhé době udělali čas.

Kdy to pro tebe dává smysl

Pokud hledáš léčbu konkrétních potíží, začni u lékaře nebo psychoterapeuta. Opravdu. Tma pro tebe může přijít na řadu později, až se s nimi domluvíš. Pokud ale toužíš po odpočinku, tichu a čase sám se sebou, pak je jedno, jestli tomu budeš říkat terapie, pobyt nebo prostě tma. Jak to u nás vypadá od příjezdu po rozsvícení, najdeš na stránce pobyt ve tmě. Na praktické drobnosti, jako je záchod potmě nebo telefon, odpovídáme v častých otázkách. A když si nebudeš jistý, zavolej na +420 608 08 33 33. Rádi ti poradíme, i kdyby z toho nakonec vyšlo, že teď jet nemáš.

Těšíme se na tebe – Tomáš a Lenča

P.S. Igor nám po pobytu napsal, že kolegovi poděkoval za doporučení. A že mu poradil, ať si na terapeuta ve tmě nedělá velké naděje. Je to prý pořád ten samý chlap, jen konečně vyspalý 😉

Chceš vědět, kdy je volno?

Zhruba 1× týdně ti pošleme zkušenosti praktikujících – co si ze tmy odnesli – a k tomu volné termíny, akce a novinky z centra. Odhlásit se můžeš kdykoli jedním kliknutím – odkaz je v patičce každého e-mailu.

Kliknutím na „Posílejte mi to“ souhlasíš, že ti tyhle e-maily budeme posílat. Jak s adresou zacházíme, najdeš v zásadách ochrany osobních údajů. Přihlášení potvrdíš v e-mailu.